ABC nošení | Nošení v šátku

Abdukčně–flekční pozice nožiček

Abdukčně-flekční pozice je u novorozenců přirozené přitažení nožiček k tělu vleže na zádíčkách, kolínka jsou výše než zadeček. Kyčelní klouby jsou ve vnější rotaci.

TROJZVUK: 1. ABDUKCE 2. FLEXE 3. VNĚJŠÍ ROTACE

Hlavice stehenní kosti tlačí přímo do středu pánevní jamky, a ne do horní nebo zadní části ještě chrupavčitých a měkkých pánevních stěn.

Z hlediska příznivců nošení umožňuje tato pozice nejen ideální orientaci kyčelních kloubů, ale navíc takto při nošení dostávají při každém kroku a nebo pohybu dítěte dosud chrupavčité struktury lehké POHYBOVÉ podněty, které podporují PROKRVENÍ a tím zdravé DOZRÁVÁNÍ těchto oblastí.

Flexe = ohnutí, zde kyčliček a kolínek

Abdukce = roztažení od těla

Rodičům dětí postižených dysplazií kyčelního kloubu se doporučuje vyhledat stanovisko několika odborníků, neboť nošení v šátku může být zde dobrou pomocí.

Bonding

BONDING kůže na kůži v porodnici jsem nikdy NEZAŽILA.

U prvního dítěte před CS nám v ÚPMD v prosinci 2009 anesteziolog na manželův dotaz sdělil, “já myslím, že o to ta miminka nemají zájem”. Ihned po narození byl syn umyt, zabalen, na okamžik mi ukázán, odnesen kdovíkam, naočkován TBC (aniž by nás o tom informovali)….

Já dostala prášky na spaní,abych usnula a nemyslela na to, kde je moje novorozené miminko, že je někde samo, že ho potřebuji vidět, cítit…. Prášky nezabraly a já celou noc po operačním porodu neschopná pohybu, napojená na přístroj sledovala postupující ručičku na hodinách a paralyzovaně se nemohla dočkat, KDY MI PŘINESOU DÍTĚ?

@ustavpropeciomatkuadite

@porodnicepodoli

Pro druhý porod jsem v srpnu 2012 zvolila Neratovice. Opět plánovaný CS. Tentokrát jsem během operačního porodu musela být uspána a narozenou holčičku dali držet manželovi, již také umytou a zabalenou.

Když jsem se po narkóze probudila,dali mi ji zabalenou na peřinu, a pak do vozíku vedle. Když už jsem se z operace jakžtakž zotavila a mohla se postavit, kdykoli jsem si mohla dcerku dát k sobě a během pobytu v této porodnici jsem vždy věděla, kde mé dítě je. Očkování proti TBC už bylo v roce 2011 zrušeno.

@nemocniceneratovice

“BONDING označuje vazbu mezi matkou, resp. rodičem,

a dítětem (angl. bond = vazba). Již během těhotenství

si matka vytváří spojení s dítětem. Po porodu se toto

spojení prohlubuje. Také otec dítě poznává čím dál více.

Rodiče a dítě si jsou čím dál bližší, rodina srůstá. Dostatek

společného času od prvních hodin života dítěte podporuje

bonding.” (Miminka v rovnováze – nošení podle poznatků fyzioterapie)

Nerušený a nepřetržitý bonding na neonatologických klinikách bývá prvním krokem k zavedení nošení v šátku přímo na oddělení a poskytnout tak předčasně narozeným potřebné donošení. Jednotlivé kliniky (zatím vím jen o zahraničních) určují pravidla nošení pro rodiče a také, které miminko je dostatečně na nošení stabilizované.

Můžu nosit po "císaři"?

Po prvním CS v r.2009 jsem sice jizvu pozorovala a všechny tlaky v ní, ale vůbec mě vlastně nenapadlo, že by tato operace mohla být na překážku nošení. Při první kontrole jsem se pediatričky na nošení zeptala a ta “Já o tom nošení nic nevím, nic Vám nemohu říci.” (děkuji do výšin za tuto odpověď).

Zkrátka při první příležitosti, tj. 13. den po císaři byl Lukáš v šátku a byla jsem velice opatrná s nošením, chodila jsem pomalu, pořád jsem se zastavovala a kontrolovala Lukášův dech. Každý den byl v šátku, pak jsem se odvážila a šla s ním v šátku pěšky na šestinedělní prohlídku, kdy bylo -18 st. (to zas jiná story o nošení v zimě)

Vozili jsme na střídačku i v kočárku. Nosila jsem tak asi hodinu v kuse maximálně, víc mi moje skoliotická záda nedovolila. Pohoda, nic mě nebolelo.

Po druhém císaři v roce 2011 jsem navázala Miriam 5.den v porodnici na odchod domů, kolem sesterny jsem raději proběhla, aby si šátku nevšimli. Chtěla jsem se vyhnout jejich případným výtkám vůči nošení. To už jsem se cítila jako zkušená matka, mistryně světa, nosila jsem ostošest… a vydala jsem se pěšky s dcerkou v šátku již na třítýdenní prohlídku, to jsem ale neměla dělat! Fakt mě břicho začalo pěkně táhnout! Přepískla jsem to! Všechno mě bolelo, věděla jsem, že jsem úplně přestala poslouchat své tělo kvůli nošení, které jsem měla na piedestalu!

Po této lekci už jsem se nepřepínala, nosila jsem denně podle potřeby, nesnažila se zvládnout všechno v šátku, nastala opět pohoda a už mě také nic nezabolelo.

Po Caesarean section (CS) je možné nosit podle toho, jak maminka cítí, doporučují se zpevňující úvazy se šátkem (kříž s kapsou uvnitř). Nemůžeme vyloučit, že ale může vyhovovat i nosítko 🙂

Jako vždy i zde platí, poslouchejme své tělo a nosme podle potřeby.

Jak dlouho může být miminko v šátku?

Na KAŽDÉM kurzu se rodiče zeptají, jak dlouho může miminko v šátku být? A někdy až když už odcházím mezi dveřmi, tak si na tuto otázku vzpomenou.

Odpovídám tak, jak jsem si to nastudovala z literatury a u odborníků, kteří nošení podporují. Tak, jak to mně dává smysl:

1. Nosíme podle potřeby

2. Pokud je miminko ve správné pozici, úvaz je pohodlný - není omezení

3. Výzkumy neprokázaly souvislost mezi dlouhodobým nošením (10-12hodin denně v prvních třech měsících) a ortopedickými vadami v předškolním věku

4. Neexistuje exaktní doba, po kterou může být miminko v šátku. Některé miminko se nosí pohodlně pár chvilek, jiné tráví mnohahodinové spánky v šátku.

5. Důležitá je kvalita ne kvantita nošení.

6. Doporučuje se střídat úvazy, nosítka, poskytnout dítěti dostatečný prostor i na podložce - miminko tak získává různorodé podněty.

Názory jsou různé, určitě se setkáte s názorem, že nosit lze, jen “ne moc dlouho”, nebo “na chvíli” a vlastně “radši vůbec”.

Každý jsme jiný a měli bychom se řídit tím, co právě nám dává smysl.

Ergonomické nosítko

Ergonomické nošení vychází z faktu, že se šátek/nosítko přizpůsobuje tělu matky a dítěte.

Správné nosítko podporuje a drží Vaše miminko stejně, jako byste ho drželi rukama - pevně a dost vysoko, měli byste moci dát pusu na hlavičku dítěte.

Ve společném pohybu s Vámi drží nosítko Vaše miminko v přirozené poloze, tedy musí umožnit:

+ abdukčně-flekční pozici nožiček

+ těsnou oporu zádíček

+ tepelné propojení mezi Vámi a dítětem

+ pohodlí oběma

Nosítko podporuje miminko rovnoměrně přes celá zádíčka - miminko se může uvolnit a současně přijímat veškeré pohybové podněty, tím se podporuje rozvíjející se páteř a všechny tělesné struktury.

Správné nosítko či dobře navázaný šátek podporuje vzpřímené držení těla a tím i zotavení.

“Nosítko správně nastavené v šířce poznáte podle

toho, že jsou nohy a chodidla v přirozené, lehce vtočené

pozici (supinace). Podporuje to

přirozené tělesné napětí a možnost seberegulace. V případě příliš široké pozice by se

kolínko zrotovalo dovnitř a bérce by byly roztažené.” (Miminka v rovnováze – nošení podle poznatků fyzioterapie)

Nejlepší nosítko je to, které splňuje výše uvedené, líbí se Vám a jste s ním spokojení!

Nosítko, které je top pro jednoho, může být druhému krajně nepohodlné a naopak.

Finishes – zajímavá zakončení úvazu

Fancy finishes jsem u KSK nepoužívala, protože jsem potřebovala mít klasicky oba pruhy překřížené pod zadečkem miminka a vzadu normální ambulantní uzel. Ani kroužky mi nevyhovovaly, prostě pro mě jen klasika.

Jen u úvazů na záda se dá u mě hovořit o finishes, protože jsem ráda stahovala nahoře pruhy vedoucí z ramen.

Ve archivu jsem našla fotku s batohem, který jsem vázala opravdu zřídka (na záda byl u mě top dvojitý hammock) s nahoře staženými pruhy, s klasickým uzlem dole by byl pro mě nepohodlný.

F A N C Y F I N I S H E S = rafinované zamotání konců šátků do různých útvarů versus zakončení prostým uzlem. Zakončit úvaz lze i za pomoci speciálních kroužků, kupují se jako doplňky k šátkûm.

Fancy finishes mají různé názvy např. “Annes finish”, “Salt water” “Fresh water” a nabízejí změnu tahu a tlaku úvazu, což může být vítaným zpestřením nošení.

I zde platí, co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhému, každý má svou vlastní cestu - neopakovatelnou…

Gramáž šátku

Šátek vlevo je T L U S T Š Í, šátek vpravo je S L A B O U N K Ý.

Gramáž šátků se začala uvádět kolem roku 2010 a tyto šátky ještě od výrobce gramáž uvedenou neměly, takže i čísla 250 g/m2 a 190 g/m2 odhaduji. Zkrátka ten hedvábný byl

T E N O U N K Ý a ten s motýlky (na fotce skoro neviditelnými) byl H U T N Ě J Š Í - vázala jsem s oběma na střídačku a oba byly moc fajn. I v tenkém šátku jsem si pro změnu ponosila i těžké dítě. Vystřídala jsem postupně spoustu šátků - nejrůznějších kvalit a nesetkala jsem se se šátkem, který bych si nedokázala zavázat víceméně pohodlně.

Dnes výrobci u každého šátku uvádějí gramáž. Podle tabulek jsou T E N Č Í šátky do 210 g/m2

S T Ř E D N Ě T Ě Ž K É od 240 g/m2 a T Ě Ž K É od 280 g/m2. Zároveň je to však jen číslo a u některých šátků může být vysoká gramáž a přesto bude pocitově lehký.

Tenčí šátky zpravidla vyžadují preciznější rovnoměrné dotažení, aby se nezařezávaly a také aby kvalitně držely miminko, odměnou pak je oboustranné pohodlí a opora. Tlusté šátky někdy dovolí i sem tam nedotažení

Středně těžké šátky jsou zpravidla univerzální - zlatá střední cesta.

V době, kdy jsem si vybírala šátky, jsem se gramáží vůbec neřídila, mým kritériem byla barva, přála jsem si lososovou či starorůžovou, a vždy když šátek přišel, divila jsem se buď tenkosti či hutnosti

Prostě jsem nebyla pořádně informovaná. Ale i s tlustým nezanošeným šátkem jsem v porodnici navázala dcerušku s 2,5kg a šlo to parádně

Pro vypočítání gramáže (čili hutnosti, hustoty, tlousťky) Vašeho šátku použijte vzoreček na výpočet hustoty, takže změřte a zvažte váš šátek a poté vydělte hmotnost v gramech počtem metrů čtverečníchů, mělo by vám vyjít číslo mezi 190-250. Pak si můžete vyhodnotit, zda hutnost odpovídá nebo zda je gramáž skutečně jen číslo. Odpovídá Váš šátek tabulkovým hodnotám? Praním a používám se gramáž může změnit od té z výroby.

Hlavička v šátku

Pozici hlavičky miminka v šátku či v nosítku musíme sledovat celostně v souvislosti celkovou pozicí miminka, zkontrolujeme tedy základní pravidla nošení:

- jsou nožičky v abdukčně flekční pozici?

- je úvaz dostatečně pevný?

- funguje tepelné propojení, tzn. je mezi námi málo vrstev oblečení tak, aby miminko mohlo přijímat tělesné teplo nosící osoby?

- je úvaz oběma pohodlný?

Pokud jsou tato pravidla splněna, vycházíme z toho, že miminko má od narození schopnost hlavičkou do určité míry pohybovat a najít si tak pro sebe pohodlnou pozici.

Zdravé miminko si našlo pro sebe zdravou pozici. Někdy si položí hlavičku obličejem stranou, jindy je obličejem “zabořené” do těla maminky. V tom případě fungují pro dýchání podobné principy jako při kojení, různé průduchy v kůži. Při nejistotě, zda miminko může volně dýchat, můžeme uvolnit vzduchovou cestu k nosánku tak, že se mírně předkloníme a hlavičkou jemně pohneme obličejem ke straně - a nos už je uvolněný.

Otáčení hlavičky na podložce mimo šátek:

“Aby miminko v prvních třech měsících mohlo v poloze

na břiše otočit hlavu na stranu, musí ji zaklonit

a zároveň naklonit k protilehlé straně. Do tohoto

okamžiku je každopádně schopné otočit hlavu jen

o 45° k ramenům, resp. aktivní otočení páteře ke

straně bez natočení do strany a zaklonění hlavy (reklinace)

je možné až od čtvrtého měsíce.Otáčení hlavy ke straně, ať už aktivně dítětem či

pasivně někým jiným, probíhá vždy se záklonem,

hyperextenzí v krční páteři. Toto přetažení je do třetího

měsíce normální, protože miminko v této době

nedokáže hlavou skutečně aktivně otáčet – hlavu

převaluje přes bradu z jedné strany na stranu druhou.

K aktivnímu otáčení chybí loketní opora, která

se vyvíjí později. Převalující pohyb je vždy spojen

s nakloněním do strany a s reklinací hlavy.” (citát z knihy Miminka v rovnováze – nošení podle poznatků fyzioterapie)

Máte další otázky k postavení hlavičky v šátku? Ptejte se!

Chrupavky v šátku

“Když se miminko narodí, některé části jeho kostry tvoří chrupavky, ze kterých se ještě nevytvořily kosti.

Kostnatění, osifikace, je proces, který trvá celé roky a je ukončen teprve v dospělosti. Čím je dítě mladší,

tím je důležitější při nošení podporovat přirozený tvar celých zad. Záda by se zároveň neměla tlačit do

výrazně zakulacenějšího nebo protaženějšího držení, než přirozeně mají, protože to může poškodit jejich

vývoj. I větší děti potřebují odpovídající oporu, když v nosítku usnou a svaly se uvolní.” - Z knihy Miminka v rovnováze – nošení podle poznatků fyzioterapie

Setkáváme se však i s názory, že jakékoli vertikální/vzpřímené nošení způsobuje přílišný tlak na chrupavčité struktury a může negativně ovlivnit pozdější vývoj dítěte.

Na každý jev existuje celá škála názorů a každý z nás si musí vybrat ten, který mu dává smysl.

Jedna skupina odborníků má výzkum, že nošení prospívá správnému procesu osifikace chrupavek, druhá skupina říká, že má důkazy o pravém opaku.

Osobně věřím, že v medicíně neexistuje objektivní pravda, každý odborník má jiné zkušenosti, jiné znalosti, myslí jiným směrem, každému dává smysl něco jiného.

Milióny let nebylo třeba žádných důkazů, že nošení je zdravé, prostě se všechna miminka bez výjimky nosila, až v posledních 50 letech jsme na nošení zcela zapomněli a znovuobjevujeme jeho účinky.

Intuice

Na této fotce jsem se intuicí vůbec neřídila, mám navázaného syna v kolíbce, “naležato”.

To mu byly čtyři měsíce a já jsem se na fyzioterapeutické přednášce o psychomotorickém vývoji dětí dozvěděla, že ty čtyři měsíce nosím miminko “špatně”, že ve vzpřímené pozici se může nosit až od měsíce devátého, kdy samostatně sedí! Já jsem se nechala zvyklat, podlehla jsem tomu strachu a začala jsem se učit úvaz “kolíbka”. A zhruba asi 4x v té kolíbce opravdu syn nošen byl

Rychle jsem zjistila, že v té kolíbce je dítě téměř ve vertikále, takže hlavní argument odpadá.

Dnes už vím, že to byla 1. zkouška mého přesvědčení, mé zdravé intuice (v té době však argumenty nijak nepodložené), že vertikální nošení od narození je pro miminko prospěšné.

2. zkouška byl hlas z příbuzenstva (“Ivo, nenos ho v tom šátku, já mám příbuznou fyzioterapeutku a ta říká, že ať si v Africe dělají, co chtějí, v našich podmínkách nošení škodí.”), po kterém jsem tři dny nenosila, než jsem se oklepala a začala opět v šátku nosit.

Za rok na to, druhorozená dcera ve třech měsících měla potíže se zvládnutím zvedání hlavičky na testu u pediatričky a pak při terapii, přišla zkouška 3., nejdrsnější, fyzioterapeutka mi sdělila, že “nošení je sebevražda”.

V té době jsem už měla za sebou mnoho načteného, návštěvy lektorských kurzů nošení v Německu a toto sdělení mě zasáhlo tak, že jsem se z ordinace vypotácela ven, dívám se nešťastně na své miminko v šátku pod bundou, “Aha, ty máš ty potíže z toho nošení”, “já Tě nesmím nosit”, “já Ti asi ubližuju”, “celé je to špatně”. Byl březen, zima, nemohla jsem dcerku hned vyvázat a nést ji domů v náručí… Takže ještě v šátku jsem ji donesla domů a následně jsem dva dny nenosila, než jsem se z toho vzpamatovala. A začala hledat informace, jak to s tím nošením v souvislosti s potížemi mé dcery. Brzy jsem jsem našla zdroje, které mi dávaly smysl a nosila jsem dceru v šátku občas ještě v šesti letech.

Mateřská intuice, tichá síla, která nám přirozeně napovídá, jak se máme o miminko starat, je velmi křehká, lehce nabouratelná vnějšími obavami a strachy.

Pohybová jednotka

Při nošení jsou matka a dítě jednotka - vztahová, energetická, pohybová.
Podporuje se vzájemné naladění, pěstuje se kvalitní vztah na celý život. Pohodlí obou zde vyjadřuje pohodu, mír, bezpečí, jistotu, sebevědomí. Taková pohoda je úrodnou půdou k tomu, aby se mohly zaktivovat nejen fyziologické procesy, ale současně také sebevědomí dítěte a rodičovská intuice. Ve stresu, v obavách - zda nesu správně, zda dítěti neublížím - je to nemožné, protože tyto přinášejí napětí, strnulost, zastavení pohybu. Tyto negativní citové projevy se pak projevují v tělesné rovině, ať už u rodiče nebo u miminka. Naopak prožívání vyrovnanosti, radosti a lásky působí na oba povzbudivě.

Na dítě se při nošení přenáší veškerý pohyb maminky.
Ve společném pohybu se vyvíjí harmonická a stálá souhra kostí a svalů, která pomáhá miminku vnímat samo sebe a cítit se aktivní v pohybu.
“Souhra motoriky (pohyb) a senzoriky (vnímání), která je
nesmírně důležitá pro vnímání sebe sama, výchovu
a učení, začíná právě zde.”

“Jednotu vnitřního pouta vytvořeného během těhotenství, porodu, šestinedělí
a rané vazby je možné znovu vytvořit na další
úrovni. Šátek, tělesný kontakt při houpání
v houpacím křesle, vnímání nahé kůže při bondingu
„kůže na kůži“ – to vše v šestinedělí otevírá nový
prostor pro propojení, které nejde pojímat racionálně.”
citáty z knihy Miminka v rovnováze – nošení podle poznatků fyzioterapie.

P O H Y B O V Á J E D N O T K A
Správně navázaný šátek nebo nosítko je pohodlný matce i dítěti, dostatečně pevně obepíná miminko, takže dítě s matkou tvoří pohybovou jednotku, ani matka a především ani dítě nemusí balancovat a vyrovnávat své těžiště.
Vertikální nošení je interakce v maximálním těsném tělesném kontaktu. Matka a dítě vzájemně nalaďují a dítě tak může normalizovat své tělesné napětí. Pohyby miminka jsou jemnější, aktivují se malé svaly mezi obratly. Tyto svaly nemůžeme ani my dospělí ovládat vědomě.

Kojení v šátku

“Kojení jako pomalé jídlo a nošení jako pomalý pohyb

jsou prostředky zpomalení v dnešní závratné době.”

Zpravidla si ke kojení sedneme či lehneme a užíváme klidu, někdy je také potřeba kojit v pohybu - v šátku, či nosítku.

J A K na K O J E N Í v Š Á T K U? Úvaz musíme povolit, snížit na našem těle, aby se miminko mohlo přisát, a takto snížený úvaz zpevníme. Prso vytáhneme k pusince miminka, máme oblečení, které je kojící či má odpovídající výstřih, a už se krmí.

U malých miminek v úvazu kříž s kapsou uvnitř nemusí být vůbec pro okolí vidět, že se kojí, tvář je chráněna bočním pruhem, v případě potřeby zakryjeme také druhou stranu například plínkou. A kojení je diskrétní.

Při krmení je důležité, aby miminko mělo dostatečnou O P O R U celých Z Á D Í Č E K, pokud je úvaz příliš povolený, D R Ž Í M E zádíčka svýma R U K A M A, dbáme na to speciálně u miminek do tří měsíců.

Nošení umožňuje i tatínkovi, aby uklidnil dítě, aby ho obrazně řečeno “nakojil”.

Horní lem šátku

Rodiče se přirozeně zpočátku zdráhají dotáhnout celý šátek opravdu pevně, vše chce svůj čas, postupně zjišťují, že kvalitně dotažený H O R N Í L E M a s ním celý šátek je mnohem pohodlnější a nošení tak funguje správně.

Speciálně H O R N Í L E M skoro vždy u hotového úvazu ještě znovu dotahujeme.

Dobře dotažený horní lem je základ - chrání hlavičku před nekontrolovatelnými záklony. V prvních měsících má také miminko v horní části části zad a u hlavičky T Ě Ž I Š T Ě, takže zde potřebuje opravdu dobrou oporu.

Nejčastěji používanou délkou šátku je 4,6m, a abychom se do něho nezamotali a dobře orientovali, pomáhá, když držíme při navazování právě jen H O R N Í L E M, a až když ten jen dotažený, postupně dotahujeme celou šíři šátku tak, aby ve výsledku byl šátek přes celé miminko R O V N O M Ě R N Ě těsně dotažený. To platí u všech úvazů v šátku.

U novorozenců je v oblasti krku horní třetina šátku. Hlavička je chráněná a současně s ní miminko může hýbat podle potřeby.

Výborné je, že šátek můžeme kdykoli dotáhnout či uvolnit tak, aby nám i miminku byl pohodlný.

“Rovnoměrně dotažený šátek funguje jako podpěrná plocha pro celá zádíčka i nožičky.”

Jak dítě roste, stále dotahujeme H O R N Í L E M jako první, za krkem miminka už však není třetina šíře šátku, jeho hlavní část se posunuje stále více pod zadeček právě spolu s tělesným těžištěm miminka.

Citát z knihy Miminka v rovnováze – nošení podle poznatků fyzioterapie

Nožičky do M

Písmeno M je obrazné vyjádření postavení nožiček v šátku. Kolínka jsou MÍRNĚ výše než zadeček a pozorováno zvnějšku skutečně tvoří pomyslné písmeno M. Pokud se na tuto pozici podíváme detailněji, jedná se trojzvuk ABDUKCE–FLEXE–VNĚJŠÍ ROTACE.

Abdukce znamená přitažení k tělu, flexe roznožení od těla. Vnější neboli zevní rotace vzniká, když držíme stehýnka a jemně je natočíme směrem nahoru a do strany.

Této ideální pozice pro správné dozrávání kyčelních kloubů a pohodlí při nošení lze dosáhnout v čase, kdy je miminko uvolněné a klidné. Někdy chvíli trvá, než si miminko najde v šátku své pohodlí a uvolní se, do té doby nožičky často propíná. Zde pomáhá, když se maminka pohybuje, jde k oknu, ke světlu, nebo ven, ve společném pohybu se miminko lépe srovná samo v sobě a tělesně se uvolní, pak mu můžeme bez problémů nožičky upravit do abdukčně–flekční pozice s vnější rotací.

Tímto postavením nožiček se mírně zaoblí zádíčka, miminko povolí napětí a šátek či nosítko pak miminko v této pozici obejmou a drží. U zádíček v tuto chvíli hovoříme o pomyslném písmenu C, u každého miminka toto C vypadá jinak, zádíčka jsou jen mírně zaoblená, jedná se o MÍRNÉ C.

Také pozice chodidel ukazuje na správné postavení nožiček v kyčlích, jsou v mírné SUPINACI, paleček je výše než malíček, podobně jako při sedu na koni.

Nosítko nebo šátek

Někomu jsou sympatické sponky “cvak cvak” - N O S Í T K O nebo má ráda “druhou kůži” Š Á T E K. Co se komu líbí, co chce mít na sobě. Může si pořídit nosítko i šátek a nosit na střídačku. Nosítko i šátek totiž poskytují miminku kvalitní oporu pro zdravý vývoj.

“Nosítko S P R Á V N Ě N A S T A V E N É v šířce poznáte podle toho, že nohy a chodidla jsou v přirozené, lehce vtočené pozici, paleček je mírně výš než ostatní prsty, podobně jako při jízdě na koni. Odborně řečeno S U P I N A C E C H O D I D L A.”

Kolínka jsou mírně výš než zadeček. Látka nosítka sahá od podkolenní jamky do podkolenní jamky. “Takto podepřené nožičky podporují P Ř I R O Z E N É T Ě L E S N É N A P Ě T Í a umožňují miminku S E B E R E G U L A C I. Nosítko stejně jako šátek jsou zpravidla nejpohodlnější dostatečně V Y S O K O A T Ě S N Ě.”

Ve výsledku tedy sed už od pánve dobře sedí, chodidla ukazují ideální pozici kyčlí, záda jsou dobře podepřena a dobrém postavení. Děti se takto v nosítku i v šátku mohou dobře regulovat a tím pádem se uvolnit a případně v klidu usnout.

Nosítko má R A M E N N Í P O P R U H Y, která jsou na zádech spojena sponkou a vedou P A R A L E L N Ě dolů a dopředu k miminku, některá nosítka umožňují P Ř E K Ř Í Ž E N Í popruhů na zádech. Překřížení pomáhá útlejším maminkách.

Nosítka si pořizujeme podle velikosti miminka, existují i nastavitelná od narození. N O S Í T K O se skládá ze zádového panelu, ramenních popruhů a bederního pásu. R O S T O U C Í nosítka: zádový panel na nich můžeme na bederním pásu rozšiřovat podle miminka, jak roste, nosítko tak pokaždé umožňuje správný úhel roznožení.

Onbuhimo

Nosítko O N B U H I M O, určené pro nošení na zádech, je tradiční japonské nosítko. Nosí se v něm převážně větší děti, dá se stáhnout hodně vysoko na záda. Dá se používat i na břiše, ale na zádech je mnohem pohodlnější.

V původní, tradiční podobě nemá sponky, konce se zavazovali, vepředu na hrudi křížily, vedly dozadu pod nožičkama překřížené a vedené dopředu na uzel. V dnešní době jsou popruhy spojeny S P O N K A M I nebo kroužky.

Díky absenci bederního pásu v něm nosí T Ě H O T N É a maminky větších dětí na poponášení.

Všechna váha je na ramenních popruzích, pro pohodlí je tedy důležité vázat opravdu V Y S O K O a P E V N Ě.

Miminko se nejprve posadí do popruhů a pak nahodí na záda.

I běžné nosítko můžete nosit jako O N B U tak, že bederní pás zapnete místo na pupíku nad prsy.

V dávných dobách, bezinternetových, kdy nošení v šátku či nosítko bylo zcela samozřejmé pro K A Ž D É miminko, se na různých místech světa vyvinuly jiné pomůcky na nošení. Od tří měsíců se nosilo výhradně jen na boku či na zádech. Většinou co nejjednodušší způsoby to byly, krátké šátky na jedno rameno, vázací nosítka, úvazy bez uzlů, kdy se horní a dolní lemy vedly v podpaží a vepředu se jen zastrčily do sebe apod. Nosítka a šátky se v některých kulturách používaly i k nošení různých jiných předmětů nejen dětí. Jinak se nosilo v Severní Americe, jinak v Jižní, jinak v Evropě, v Africe a Asii s tím, že na každém světadílu se vyvinuly v různých oblastech různá nosítka. Připomíná mi to obdobné jako vývoj dorozumívacích jazyků a jejich nářečí.

Až moderní doba přinesla dlouhý 4,5 metrový šátek a nošení i velkých dětí na břiše.

Pravidla nošení

Správná pozice miminka v šáku je vertikální (vzpřímená), s podporou celých zádíček, speciálně horní části zádíček a oblasti krku, je volný přístup vzduchu k nosánku, celý úvaz je dostatečně vysoko a těsně na Vašem těle. Nožičky jsou v abdukčně-flekční pozici.

Zádíčka zaujmou správnou pozici díky abdukčně-flekční pozici nožiček, tedy díky podsazení v kyčlích. Správná pozice miminka má stejná pravidla jak pro šátek, tak pro nosítko, jsou to tato čtyři:

1. A B D U K Č N Ě - F L E K Č N Í pozice nožiček, tj. podsazení nožiček tak, že kolínka jsou výše než zadeček. Látka šátku nebo nosítko dosahuje od jedné podkolenní jamky do druhé.

2. P E V N Ý Ú V A Z – nosítko nebo šátek podpírají celá zádíčka dítěte těsně, aby tvořilo s maminkou pohybovou jednotku a nebalancovalo.

3. T E P E L N É P R O P O J E N Í – miminko přijímá tělesné teplo nosící osoby, takže je vhodné, aby mezi maminkou a dítětem bylo co nejméně vrstev oblečení.

4. P O H O D L Í – Šátek nebo nosítko musí být oběma pohodlný.

Přílišné podsazení nebývá pohodlné, myslíme na to, aby mělo miminko oporu i v oblasti zadečku, tj. oblast hrbolků sedacích kostí, odkud se tvoří sed. Kolínka tedy mají být opravdu jen MÍRNĚ výš než zadeček.

Někdy slýcháme zdůrazňování “kulatých zádíček”, zde musíme myslet také na to, že, zádíčka se MÍRNĚ zakulatí díky podsazení v kyčlích, opravdu mírně, aby mělo miminko dobrou oporu dýchacích cest pro volné dýchání a pro další fyziologické procesy v těle, trávení atd.

Ještě před pár lety bylo žhavou otázkou, zda novorozence nosit v tzv. kolíbce, čili “naležato” či ve vzpřímené pozici, vertikálně.

“Kolíbka” se doporučovala ze strachu z přílišných tlaků na chrupavčité a kostní struktury v těle. Dnes se s touto obavou stále můžeme setkat, avšak většina rodičů přechází přirozeně na vertikální nošení, protože je pohodlnější.

Vertikální, vzpřímené nošení odpovídá biologickému zařazení našich dětí mezi nošence.

Ring sling

R I N G S L I N G je krátký šátek velikosti 2 s našitými kroužky, dá se v něm nosit od narození, i když to není častá volba, novorozenci se v něm dají nosit na břiše, větší děti nejčastěji na boku a občas je možné vidět i dítě v RS i na zádech.

V knize Miminka v rovnováze se dočteme, že při N O Š E N Í N A B O K U dosahují kyčličky miminka ideální úhly pro dozrávání a že němečtí ortopedi Buschelberger a Fettweis zavedli krátké šátky pro nošení na boku jako terapii pro dozrávání kyčliček. Považovali nošení na boku za prevenci a léčbu. Na tomto místě do sebe matka s dítětem zapadají jako zámek s klíčem.

“v kulturách, v nichž se děti často nosí na boku, je luxace

dětských kyčlí téměř neznámá, je nasnadě, že

existuje souvislost mezi nošením dětí a adekvátním

dozráváním kyčelního kloubu.”

Na boku a na zádech se miminka nosila od pradávna. Nošení na boku je tedy tradiční způsob nošení, “dovoluje lehce spirálovité a tím pádem odlehčené držení a dítěti rozšiřuje výhled.”

Nošení na boku často začínají používat maminky pro děti kolem 3. a 4. měsíce, v době, kdy už začínají ovládat hlavičku a chtějí více vidět. “Nemělo by se však jednat o výhradní způsob

nošení. Ideální pro dítě i nosící osobu je používat celé spektrum úvazů a metod.”

V knize Miminka v rovnováze si také můžeme přečíst příběh vzniku ring slingu v roce 1981.

Sed v šátku

Pokud je nosítko či šátek dobře navázaný, tak dítě se dítě cítí dobře: “S E D už od pánve dobře sedí, chodidla ukazují ideální postavení kyčlí, záda jsou dobře podepřena a v dobrém postavení. Děti se v úvazech mohou dobře regulovat a tím pádem i uvolněně usnout.” “Boční S E D v šátku aktivuje otáčivý pohyb v páteři, většina svalů je totiž určena k rotačním pohybům.”

S E D V Š Á T K U je velmi kontroverzní téma, byla jsem upozorněna, ať slovo S E D ve spojení s miminkem vůbec nepoužívám

Ve svislé poloze je pro miminko podložkou matčino tělo a její ruce nebo šátek - tak dostává dítě, rozvíjejícímu se k samostatnosti maximální oporu. Vývoj probíhá díky pohybu a díky tomu, že se s miminkem pohybuje. Díky nošení zažívají již novorozenci zkušenost s pohybem, rovnováhu a koordinaci.

Díky V Z P Ř Í M E N É M U N O Š E N Í je u dítěte podněcováno držení hlavičky a rozvoj síly v trupu.

Při vertikálním nošení může miminko držet hlavičku vzpřímeně a otáčet jí zcela samostatně (samo od sebe) z jedné strany na druhou.

“Díky nošení jsme se svým dítětem ve zcela specifickém spojení.

osobní propojení, sounáležitost, která je silnější než základní strach z osamění, či ze sebe sama.

Tento prožitek je oporou v nejexistenciálnější formě. Nosit a být nesen není drahým ale drahocenným začátkem.”

citáty z knihy Miminka v rovnováze – nošení podle poznatků fyzioterapie

Tandemové nošení

T A N D E M O V É N O Š E N Í znamená, že jedna osoba nese dvě děti a přitom má tolik potřebné VOLNÉ R U C E. Nosí se dvojčata nebo věkově blízcí sourozenci. Maminky, které takto nosí, vypovídají často, že tandem vypadá velice náročné, ale že ve skutečnosti to tak není, že je toto nošení snadné, pohodlné a prospěšné.

Možností, jak navázat dvě děti najednou je vícero:

JEDNO N A Z Á D E CH, DRUHÉ N A B Ř I Š E, váha je přitom na Vašem těle dobře rozložena:

dva šátky, dva ring slingy, nosítko+šátek, dvě nosítka

D V O J Č A T A v prvních měsících můžeme vázat do jednoho šátku na břiše do těchto úvazů:

kříž s kapsou uvnitř i ven, Amanda´s nebo Jasmine´s tandem hip carry, speciálních nosítek pro dvojčata

Určitě tento způsob nošení není pro každého. Pokud se pro T A N D E M rozhodnete, vyžaduje na začátku cvik, než začnete pociťovat jeho benefity. Uvidíte zkrátka, jestli je toto Vaše volba.

Úvazy a uzle

Miminko do šátku můžeme na těle nosící osoby uvázat na břicho, na bok, nebo na záda.
Uzly používáme ambulantní, posuvný a nebo jednoduchý dvojitý.

Novorozenci se nejčastěji nosí N A B Ř I Š E. Zde je nejčastějším a nejoblíbenějším

K Ř Í Ž S K A P S O U U V N I T Ř, tento úvaz je univerzální, lze v něm nosit i větší děti.

Kolem třetího/čtvrtého měsíce miminko již drží hlavičku, začíná se více rozhlížet, narovnávat a tu se děti začínají nosit na boku či na zádech. Nebo také začínají trávit více času v kočárku či na podložce.

NA B O K U se často nosí v tzv. ring slingu, či ve smyčce z krátkého šátku.

N A Z Á D E C H je nejčastější úvaz dvojitý hammock a batoh.

Dále jsou mnohé další úvazy - na břicho je to dvojitý kříž, kříž s kapsou ven, klokan a další, na boku smyčka na bok s dlouhým šátkem , klokan na bok, na záda různé varianty základních úvazů. Neustále vznikají další varianty a doplnění základních úvazů.

Úvazy jsou zakončené U Z L Y:

uzel A M B U L A N T N Í je přehledný, netlačí, dobře se dotahuje i rozvazuje, oceníme ho hlavně u hutnějších šátků. U tenčích šátků často stačí obyčejný dvojitý uzel a funguje také

dobře.

U pokročilých úvazů můžeme použít také P O S U V N Ý U Z E L, ve kterém můžeme úvaz postupně dotahovat, např. v úvaze s krátkým šátkem na boku.

Místo uzlů můžeme na zakončení úvazu použít také K R O U Ž K Y.

Vertikální nošení od narozní

Milióny let se miminka nosila na těle matky V Z P Ř Í M E N Ě od narození, původně se držela srsti, postupně srst zmizela a dětem zůstaly úchopové a objímací reflexy a schopnost být při nošení aktivní. V tělíčku miminka je stále zakódováno, že nejbezpečněji je na těle matky.

Ve vertikální/vzpřímené pozici sedí dítě těsně přilnuté na těle matky. V pevném držení šátku se zapojují svaly, které podpírají horní část těla, vzniká opěrná reakce, která dává dětskému tělu impuls ke V Z P Ř Í M E N Í nahoru. Pevná opora šátku podporuje také dýchání miminka.
Kolíbka se sice v některých částech světa také tradičně používala, ale buď jen v prvních týdnech a nebo jsem i viděla obrázek z Jižní Ameriky: velké dítě v kolíbce na zádech.
U nás, v Evropě, se znovuobjevilo nošení po roce 1970 a často se ze strachu z přílišného tlaku při vertikálním nošení nosilo “naležato”, tedy v K O L Í B C E. Časem však většina rodičů přešla na vertikální nošení, bylo jim zkrátka pohodlnější a postupně se dostavila i odborná potvrzení této pozice. U pozice “naležato” se kritizuje asymetrie celého trupu, nemožnost dítěte být při nošení aktivní, tlak na kyčelní klouby a hlavně ohrožení dýchání stlačením hlavičky na hrudník.
Přesto i dnes najdeme nadšené maminky, které nosí své miminko naležato, v kolíbce. Je možné, že jejich miminko tuto pozici preferuje. Dle mého můžeme jen komunikovat a zjišťovat konkrétní situaci, hodnocení bez důkladné znalosti důvodů k tomuto způsobu nošení považuji za nešťastné. Před dvaceti lety byl obrázek miminka v šátku “naležato” běžný, nikoho nepopuzoval.

X křížení šátku

Všechny úvazy můžeme rozdělit na dvě skupiny podle toho, že buď sedí miminko v J E D N O M P R U H U šátku, který vede přes jedno rameno nosící osoby, nebo šátek vede přes naše obě ramena a dítě pak sedí v K Ř Í Ž I z pruhů a na našich zádech je šátek P Ř E K Ř Í Ž E N Ý.

Nejoblíbenější úvaz od narození se jmenuje K Ř Í Ž S K A P S O U U V N I T Ř. Kříž se dostal do názvů i dalších úvazů:
J E D N O D U C H Ý a D V O J I T Ý K Ř Í Ž, K Ř Í Ž S K A P S O U V E N (pro elastické šátky).

U všech úvazů platí, že pruhy šátku rovnoměrně roztáhneme přes celá zádíčka miminka a pod nožičkami od jedné podkolenní jamky do druhé.

Spodní lemy P Ř E K ŘÍ Ž E N Ý C H pruhů šátku na našich zádech stáhneme dolů, protože čím níže je K Ř Í Ž na zádech, tím je úvaz pro nás pohodlnější, váha je lépe na našem těle rozložena.

U N O S Í T E K jsou ramenní popruhy vedeny P A R A L E L N Ě , obrazně jako písmeno H a spojeny malou sponkou. Mnohá nosítka umožňují tyto popruhy rozepnout a vést je také na zádech P Ř E K Ř Í Ž E N É, do písmene X.

Každý úvaz, každé nosítko působí jiné tlaky a tahy než druhé, takže každé mamince/tatínkovi je pohodlné něco jiného - všichni máme na výběr

Zádíčka v šátku

Páteř novorozence obsahuje všechna zakřivení jako bude mít po celý život. Její tvar se přizpůsobuje podložce, v šátku zaujmou zádíčka jinou pozici, na podložce bez opory zase jinou.

Tvar zádíček v šátku vzbuzuje v mnoha maminkách obavy: “Jsou dost do C?”, ptají se.
Zádíčka ve tvaru mírného písmene C vzniknou zaprvé, když je Z C E L A U V O L N Ě N É, tj. např. při spánku. Za druhé: zádíčka zaujmou fyziologickou pozici, tedy mírné C, díky podsazení, tedy díky trojzvuku abdukce-flexe-vnější rotace v kyčlích. Jakmile dítě zvedne hlavičku, horní část zad se narovnává a tu se právě maminky začínají ptát, že zádíčka nejsou dost do C – přirozeně, protože se zvednutou hlavičkou zádíčka zaujímají spíše tvar písmene J.
Páteř novorozence obsahuje všechna zakřivení jako bude mít po celý život. Její tvar se přizpůsobuje podložce, v šátku zaujmou zádíčka jinou pozici, na podložce bez opory zase jinou. Vleže na zádíčkách viděno z boku, můžeme pozorovat na páteři esovité zakřivení: “Krční a bederní páteř jsou zakřivené dopředu (hyperlordóza), hrudní páteř je naopak zakulacená
(hyperkyfóza). Pánev je vychýlená dopředu, hřebeny pánevní kosti vystupují dopředu a kost křížová dozadu.” Takto vleže dítě má opěrnou plochu – to je podložka, na které leží, ale nemá opěrnou aktivitu. Celkově je tak držení trupu vleže bez opory asymetrické a nestabilní.
Při navázání na tělo maminky se pro dítě šátek stává i plochou opěrnou. “V šátku se pánev fyziologicky napřimuje, což znamená, že se kost křížová posouvá dopředu. Hřebeny kostí pánevních se rovněž napřimují, přehnané prohnutí v bederní a krční páteři se oslabuje, hrudní páteř se dostává ze svého příliš silného zakulacení.”