Neváhejte mne kontaktovat +420 737 143 021
Sledujte mě na sociálních sítích

Můj Blog

Novinky z mého života

Nošení a vojtova metoda – zkouška přesvědčení

Svou dceru MIriam jsem si pátý den po narození, v srpnu 2011, nesla z porodnice v šátku. Tenkrát ještě nebylo nošení tak úplně rozšířené, takže jsem raději proběhla okolo sesterny, abych přítomné osazenstvo nevystavila nějaké nejistotě.

Doma jsem ji nosila kdykoli bylo potřeba, nehlídala jsem čas, v šesti týdnech jsem ji poprvé vyzkoušela dát v šátku na záda, ale bylo to moc brzy, ještě nebyla dost zpevněná, v 8 týdnech nastala ta pravá doba a od té chvíle už se nosila v šátku převážně na zádech 🙂 

Miriam se vyvíjela normálně, sice v postýlce ležela vždy prohnutá, s hodně zakloněnou hlavičkou, což mi trochu divné bylo, ale jinak byla, čilé a kontaktní miminko – hodně nošené v šátku.
V té době už jsem se vzdělávala ve škole nošení Die Trageschule®, začínala jsem číst knihy o nošení, už jsem měla v sobě jistotu, že nošení je pro miminko zdravé.
Ale mělo mělo přijít přezkoušení, zda je opravdu tato jistota ve mně neochvějná, zda se stala živým přesvědčením.

Při kontrole u lékařky ve 4.měsících Miriam neudržela hlavičku a padala jí plnou vahou dozadu. Odeslala nás na neurologii. Neuroložka: “Budete cvičit Vojtovu metodu, Vy jako matka jste jediná, která ji může zachránit.”

V tu chvíli jsem se lekla. Měla jsem v paměti zarytý obraz z doby před 10lety: Řev miminka a vystresovaná matka s ním tuto metodu cvičí několikrát denně. Přepjatě a se strachem, aby něco nezanedbala. Bylo mi obou nesmírně líto. Něco není v pořádku!
Takže já mám cvičit Vojtovu metodu se svým dítětem?? Okamžitě se ve rozsvítily všechny kontrolky. Ale ok, třeba na tom něco bude, vyzkouším, uvidím, třeba té metodě porozumím! Poslušně jsem tedy šla k příslušné fyzioterapeutce, která mi cviky s mou dcerou měla ukázat. Chtěla jsem přesně vědět, proč tyto cviky dělám, chci přesně rozumět každému pohybu. Žel po hodině vysvětlování jsem z cvičení moudrá nebyla, vysvětlení paní fyzioterapeutky mi smysl nedávala.

Omezte nošení na minimum

Co teď? Dcera má problém, naordinované metodě nerozumím….Začala jsem tedy hledat lékařku, která nabízí jiná řešení než Vojtovu metodu a která bude nebude odsuzovat nošení v šátku. Našla jsem ji na druhém konci Prahy, už si nepamatuji, co mi říkala, jen to, že mě poslala k jiné, své spřízněné fyzioterapeutce. Hurá, říkala jsem si, nebudeme cvičit Vojtovku, bude tu jiná terapie. Bylo 2.3.2012, Miriam bylo necelých 7 měsíců. Tato doporučená, nová fyzioterapeutka na mě působila velmi příjemně a citlivě. Šla jsem tam suverénně s navázanou Miriam v šátku, myslela jsem, že zde už se o nošení ví. Do té doby jsem si dávala velký pozor, když jsem měla jít s malou ke zdravotníkům v šátku. Chyba lávky…  Paní fyzioterapeutka byla příjemná jen do momentu, než jsem se zmínila, že nosím svou dceru v šátku: Zatvářila se tvrdě::

  • dítě sedí v šátku jako knedlík a nepracuje
  • svaly nemohou růst
  • omezte nošení na minimum, dítě se nedrží kůže jako opice
  • Vaše dcera má teď v 7 měsících slabé svaly, protože ji převážně nosíte v šátku, nemohla si vyvinout svaly. 
  • když ji budete i dál takto intenzivně nosit – je to sebevražda.

Přestože jsem v té době měla již za sebou kurzy nošení v Německu,  toto vyjádření na mě tvrdě dolehlo, strach mě ochromil tak, že jsem MIriamku 2 dny nenosila. Tudy tedy cesta také nepovedla, více jsem se tam neukázala. 

Nošení jako terapie

Najít v České republice fyzioterapeuta, který bude podporovat vertikální nošení v šátku jako terapii? Tenkrát mi to připadalo jako zhola nemožné. 

Jediná dětská fyzioterapeutka, která plně uznává nošení v šátku, dokonce i jako možnou terapii, byla pro mě tenkrát v Německu, Birgit Kienzle-Müller. Tedy jsem jí napsala email a video s Miriam s prosbou o vyjádření. 

V 7 měsících Miriamka lezla i se sama posadila. Birgit mi napsala: “Už leze – nedělala bych si takové starosti. Nos ji dále v šátku, tím nemůžeš udělat nic špatného. Ve své praxi provádím Vojtovu metodu vždy velmi jemně a líbí se dětem i rodičům. Jen při nízkém svalovém tonu ve spojení s opožděným vývojem je třeba vyloučit možnou chorobu. To ale není případ Tvé dcery. ” Birgit věnovala mně a MIriam hodně času, trpělivě odepisovala na mé emaily, zkonzultovala videa s kolegou ortopedem. Těžko se jim na dálku radilo, potřebovali by nás vidět, tak jsem alespoň poslala další videa. Oba se nakonec shodli, že Miriam se vyvíjí dobře, že ji mám nechat prostě lézt 🙂 

Happy end

Díky této podpoře od Birgit Kienzle-Müller jsem cítila jistější. A přichází závěr této peripetie – kontrola u neuroložky, která mě na začátku poslala na Vojtovu metodu, byla dost striktní, že jedině toto cvičení Miriam zachrání. Sice jsem viděla, že je Miriam v pořádku, ale stejně, tváří v tvář autoritě jsem se své postoje tenkrát teprve učila v klidu obhajovat. A přišlo překvapení, v ordinaci byla jiná, nová paní doktorka (ta minulá šla do důchodu) a při vyšetření Miriam jsem špitla, že jsme tu Vojtovku vůbec necvičili a ona::  Je sice oslabenější, ale šikovná, má v 8 měsících prvky 11 měsíčního dítěte. No, kdybyste tu Vojtovku byli bývalicvičili, tak by byla jen trochu zpevněnější.  Ale s takto živým dítětem to ani cvičit nejde. Nevidím na ní nic špatného. Kontrola za tři měsíce.”

Uff, obrovský balvan spadl. Už nevím, jestli proběhla další kontrola, od té doby až na odmítání očkování jsem s pediatry nic neřešila. Ale to by byl zas jiný příběh 🙂

Mrkněte na mé další články …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *