Druhy mláďat savců podle rychlosti osamostatnění

Běhavci – např. hříbata, slůňata přicházejí na svět jako zmenšeniny svých rodičů. Krátce po porodu mohou svou matku následovat. Srst i smyslové orgány mají dobře vyvinuté, mají stabilní teplotní regulaci. Matčino mléko je nasytí jen na krátkou dobu, potřebují stálou přítomnost matky. V ohrožení, např. když nevidí matku, hlasitě křičí. (Masaracchia, R., Schneider A., Tragekinder, 2009)

Hnízdoši – např. koťata, králíčci se rodí bezmocná, holá, oči a uši jsou zavřené, jsou uzpůsobeni na ležení. Vydrží celé hodiny samotní v hnízdě. Velký podíl tuku v matčině mléce zajišťuje nasycení na delší dobu. Při ohrožení hledají hnízdo, ne matku. (Evelin Kirkilionis)

Nošenci – lidská, ale i jiná mláďata se rodí jako nošenci. Jsou přizpůsobeni na nošení na těle matky od narození. Jsou po porodu relativně bezmocní, mají úchopový reflex, funkční, ale ještě neúplně vyzrálé smyslové orgány, neschopnost regulovat tělesnou teplotu a mléko, které sytí jen nakrátko, je přizpůsobené na rychlý růst dítěte – toto všechno vyžaduje trvalý kontakt se sytící matkou.

Pokud nošenec kontakt se svou matkou ztratí, znamená to pro něj životní ohrožení a volá ji. 

Existují pasivní nošenci (např. klokani a koaly), které se neúčastní nošení a aktivní nošenci, kteří se nosí držením na srsti matky, opice nebo lidské děti. U člověka se díky vzpřímené chůzi a ztrátě srsti dítě přesunulo na bok. Již novorozenci při zvednutí zaujímají abdukčně-flekční pozici nožiček (viz výše).

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *